Tisíce Američanů se po 11. září rozhodly nastoupit dráhu tajných agentů. Federální vyšetřovací úřad (FBI) se topí v žádostech o zaměstnání, posily v personálních centrech FBI vyřizují denně stovky telefonátů z celých Spojených států.

"Právě teď se o tuhle práci uchází nejvíc žadatelů za posledních třicet let, " říká Jan Caldwell, mluvčí centrály FBI v San Diegu, sám sedmadvacet let agent v činné službě. "Kvalita žadatelů je nebývalá. Hlásí se k nám samí vzdělaní lidé s bohatou profesní zkušeností. Vědci z různých sfér, právníci, počítačoví experti, lékaři, ekonomové." Dosud přicházely návaly uchazečů o práci agenta v přímé závislosti na vynalézavosti americké kinematografie. V devadesátých letech zažila Amerika takové hysterie dvě. Po uvedení superúspěšného filmu Mlčení jehňátek se hlásily do služby stovky amerických žen, jež se toužily stát státními agentkami. Pak přišla další velká vlna - Američané se zamilovali do tajných agentů Muldera a Scullyové, hrdinů seriálu Akta X. Nejromantičtější ze žadatelů o práci v bezpečnostních složkách chtěli pravděpodobně přijít na kloub plánům mimozemských civilizací a zachránit náš svět. Nyní jsou pohnutky žadatelů o práci v FBI racionálnější. "Američané teď přemýšlejí o FBI úplně jinak než dřív. Tohle zaměstnání už není synonymem dobrodružství. Uchazečům o práci také již nejde o výhody státních zaměstnanců. Chtějí pomoci Americe. Je to velmi silné a osobní," shoduje se dnes vedení FBI. Americkému agentovi musí být alespoň třiadvacet let. Každý adept musí absolvovat čtyřhodinový písemný test zaměřený na psychologické schopnosti a všeobecné znalosti. Testem zpravidla projde polovina uchazečů. Pak následují fyzické prověrky. Vzhledem k situaci v zemi vysílají televizní stanice reklamu na "americký vojenský výcvik". Právě absolvování tohoto výcviku je jednou z cest, jak projít až k ústním zkouškám. Při těch by se žadatelé měli rozhovořit o národní bezpečnosti, předvést komunikační schopnosti a jsou mimo jiné dotazováni na své zkušenosti s drogami. Pravidla přijímacího pohovoru vylučují, že by se mezi tajné agenty dostal narkoman. Nicméně přiznání drogového experimentu žadatele nediskvalifikuje. FBI má ve svých službách po celém světě jedenáct tisíc agentů. Ročně se o práci ve Federálním vyšetřovacím úřadu uchází okolo pětadvaceti tisíc Američanů. Momentálně ale toto číslo prudce stoupá. Přitom FBI má za sebou, stejně jako ostatní americké bezpečnostní služby, těžké měsíce. Po teroristických útocích na New York a Pentagon se úřad ocitl pod palbou kritiky novinářů, politiků i veřejnosti. Proto chce nyní posílit všechny složky, zvyšovat nároky na uchazeče a nakupovat ve velkém nejmodernější technologie. Jen letos má FBI v plánu přijmout do svého stavu devět set mužů a žen. S tím samozřejmě souvisí dramatické zvýšení rozpočtu. V roce 2003 dostanou americké bezpečnostní složky vůbec nejvíc v historii. Nárůst rozpočtu je zároveň nejvyšší od vietnamské války. Jinými slovy: Amerika vytváří zásobu nových inteligentních, specializovaných agentů a shromažďuje prostředky na neodhadnutelně dlouhou válku proti terorismu. Mezi žadateli o práci v FBI mají přednost počítačoví odborníci, exaktně vzdělaní lidé a lidé s nadprůměrnými jazykovými schopnostmi. Speciálně jsou preferováni aspiranti perfektně ovládající arabštinu, paštštinu a urdštinu. Stále je také vítána španělština, japonština a ruština.

"Nakupujete a najednou vidíte, jak někdo krade konzervu z vedlejšího regálu. Co uděláte?" Odhadne-li Američan požadovanou odpověď, může nastoupit na cestu k postu agenta FBI, aby se jednou pokusil zachránit svět. Právě tuto otázku uvádějí totiž oficiální informace pro žadatele o práci u FBI jako "typickou".