sue thomas fbeye part 4 část 7
4. 1. 2009
,,Dobré ráno, lásko," pozdravil tiše Jack Christine ležící přímo naproti němu v posteli.
,,Dobré ráno," odpověděla Christine a usmála se. ,,Jak dlouho už jsi vzhůru?"
,,Jen pár minut," odpověděl Jack. ,,Musím za chvíli jet do práce."
,,To je škoda," povzdechla si Christine.
,,Věř mi, nejradši bych tu s tebou zůstal celý den," řekl Jack a políbil ji. ,,Ale víš co? Odpoledne přijď ke mně do práce a půjdeme někam na oběd."
,,Ehm... no víš, já odpoledne nemůžu," odpověděla Christine.
,,Proč ne?" podivil se Jack. ,,Zase zkouška?"
,,No... jo, už zase," řekla rozpačitě Christine. ,,Víš, musíme na tom vystoupení předvést co nejlepší výkon."
,,Dobře, chápu," odpověděl Jack. ,,No, snad se uvidíme alespoň večer, ale nemůžu ti to slíbit."
,,Pročpak?" zajímala se Christine.
,,Možná nám ten případ dá zabrat," odpověděl Jack a povzdechl si.
,,Mám pocit, že se za chvíli budeme míjet," reagovala Christine.
,,Jsme oba na zabití," řekl Jack a usmál se. Potom ji opět políbil. ,,Už vážně musím jít," řekl.
,,Já vím," odpověděla Christine. ,,Měj se."
,,Ty taky," řekl Jack.
,,Pa, lásko," rozloučila se.
,,Pa."
Do kanceláře přišel jako poslední. Jakmile si odložil kabát, dali se do řešení případu.
,,Takže si to shrneme," řekl. ,,Máme pět objetí. První z nich byla Denise Renaldyová, 70 let. Druhý byl Arthur Fox, 73 let. Třetí objetí..."
,,...Byla Clarise Bennetová, 68 let," přerušil ho Bobby.
,,Další byl Scott Layton, 77 let," pokračovala Sue. ,,A poslední byla sedmasedmdesátiletá Margaret Allisonová."
,,Toť vše. Oběti spolu nemají nic společného, až na to, že se jedná o lidi v pokročilém věku," řekl Myles.
,,To toho moc nemáme," reagoval Bobby. ,,Pět mrtvých a jednoho schizofrenika."
,,... Williama Sickerta, šílence a potenciálního vraha," doplnil ho Dimitrius.
,,Moment, podívejte se na pořadí, v jakém byli zavražděni," řekla Sue. ,,Bere to na přeskáčku... žena, muž."
,,Přesně tak," odpověděl Jack a čekal, co Sue řekne dál. Nechápal, kam tím míří.
,,Pořád tady opakujeme, že William Sickert je schizofrenik. Někdo, koho nejspíš spontánně navádějí hlasy, aby vraždil," pokračovala Sue. Ostatní na ni ale stále jen zmateně zírali.
,,Tohle ale vypadá jako promyšlený plán," řekla Sue.
,,Což by znamenalo, že Sickert není ten, koho hledáme," reagoval D.
,,A to by potvrzovalo slova Sickertovy psycholožky, která tvrdí, že by nebyl schopný někoho zabít," pokračovala Tara.
,,Moment," přerušil je Myles. ,,To, že vraždí na přeskáčku ženy a muže ještě neznamená, že Sickert je nevinný. Možná si představuje pod každou obětí své prarodiče. Třeba tohle není žádný promyšlený postup, ale prostě jen jakési opakované vraždění babičky a dědečka. Když zabije jednoho, musí zabít i druhého, aby to bylo kompletní... a potom začíná znovu."
,,A ještě něco to znamená," konstatoval D. ,,Další objetí bude nejspíš muž a může se jí stát kdykoliv."
,,No, vypadá to, že opravdu budeme mít hodně práce," povzdechl si Jack. ,,Tak se do toho dáme. Ptejte se informátorů, třeba někdo něco ví a někdo musí vyslechnout lidi v okolí, jestli nezahlédli někoho, kdo by odpovídal Sickertovu popisu."
Když domluvil, všichni se rozešli ke svým stolům a začali pracovat. V tom se u Sueina stolu objevila Lucy.
,,Máš na recepci nějakou návštěvu," řekla.
,,A koho?" podivila se Lucy.
,,Nevím, volala recepční. Prý tam na tebe někdo čeká a neodejde, dokud nepřijdeš," odpověděla Lucy.
,,Jdu tam," řekla Sue. Potom vstala ze židle a odešla.
Jaké bylo její překvapení, když na recepci uviděla Ricka. V rukou držel opět puget růží, tentokrát ve žluté barvě.
,,Vy?" divila se Sue.
,,Slíbil jsem, že se ještě uvidíme. Vzpomínáte?" odpověděl s úsměvem Rick.
,,Samozřejmě, pořád se mi připomínáte," odpověděla Sue trochu otráveně.
,,Myslíte tím ty krásné růže, jako třeba tyhle?" zeptal se Rick sebevědomě a už jí puget vkládal do dlaní.
,,Ano, myslím tím už páté květiny od vás," povzdechla si Sue.
,,Takže vás to už nebaví? Vymyslím něco originálnějšího," řekl Rick.
,,Co chcete?" zeptala se Sue.
,,Jen jsem vás chtěl vidět," odpověděl stále se usmívající Rick. ,,A taky vás pozvat na večeři."
,,Poslyšte, nechci, aby jste si to špatně vysvětlil, ale nic o vás nevím," řekla Sue.
,,Tak mi dejte šanci poznat mě trochu lépe," reagoval Rick.
,,Vy to asi nevzdáte, že?" řekla Sue.
,,Přesně tak," odpověděl Rick. ,,Takže půjdete na tu večeři?"
,,To jsem neřekla," odpověděla Sue.
,,Ale no tak, prosím," přemlouval ji Rick. Sue se na něj ještě chvíli váhavě dívala, ale potom řekla:
,,Víte, mám moc práce, musím jít."
,,Dobře, ale tím to nekončí. Udělám cokoliv, abyste si se mnou vyšla."
,,No, můžete začít tím, že mi přestanete posílat květiny," odpověděla Sue a dala se na odchod.
,,Beru na vědomí!" volal za ní Rick. ,,Nashledanou!"
,,Kdo to byl?" zeptala se zvědavě Lucy, jakmile se Sue vrátila.
,,Ale, nikdo zvláštní," odpověděla Sue a vrátila se k práci. Lucy věděla, že z ní nic nedostane a tak si šla popovídat s Tarou.
,,Jak to jde?" zeptala se.
,,Aaale, nic moc," povzdechla si Tara aniž by spustila oči od monitoru.
,,Děje se něco?" zeptala se opatrně Lucy. Viděla, že Taru něco trápí, ale bála se na to zeptat.
,,Ne, proč?" zalhala Tara. Lucy už se chystala něco říct, když v tom se za nimi ozval něčí hlas.
,,Taro!" zavolal ji. Ta se otočila. Ve dveřích stál Stanley nervózně přešlapující z pravé nohy na levou. Kruhy pod očima nasvědčovaly tomu, že se v noci moc nevyspal. Vypadal hodně rozrušeně a ustrašeně. Taru jeho příchod překvapil. Všichni ostatní přestali s prací a snažili se nenápadně je pozorovat. Všimli si silného rozrušení na nich obou. Hlavně Bobbyho Stanleyeho příchod hodně zajímal. Viděl, že něco není v pořádku, ale nevěděl co. Nedokázal od nich odlepit oči. V tuto chvíli mírně znervózněl dokonce i on sám.
,,Co tu děláš?" zeptala se, když k němu přistoupila.
,,Chci si s tebou promluvit," odpověděl. Tara neměla sebemenší zájem o nějaký rozhovor, ale věděla, že nemá cenu se tomu bránit. Stanley vypadal, že se nenechá odbýt...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
