sue thomas fbeye part 4 část 9
4. 1. 2009
,,Stanley, víš... musím ti něco říct," začala Tara.
,,Vážně? No, já tobě taky," odpověděl Stanley.
,,Aha, tak začni," pobídla ho Tara.
,,Dobře," řekl Stan s úsměvem. ,,Taro, víš já... Opravdu tě miluju. Na žádné jiné mi nezáleželo tolik, jako na tobě. Hodně jsem přemýšlel..." Tara jen napjatě čekala, co řekne. Tušila, co má na srdci, ale na druhou stranu pořád doufala, že se mýlí. V tom před ní Stanley pokleknul a z kapsy vytáhl malou krabičku. Otevřel ji. Uvnitř byl krásný prstýnek s malým kamínkem. ,,Taro, vezmeš si mě?" zeptal se Stanley. Když to uviděl Bobby, měl pocit, jakoby ho někdo polil kyselinou. Ta jedna věta, ta pouhá čtyři slova mu v hlavě zněla stále dokola a dokola, jako ozvěna. ,,To snad ne," pomyslel si. Tohle byl jeden z nejhorších okamžiků jeho života. Tara byla zaskočená zrovna tak. I přesto, že tušila, že k tomu dojde, nebyla na skutečnost dostatečně připravená. Dívala se na Stanleyeho, který klečel plný očekávání u jejích nohou. Rozum - ta její stránka, která přemýšlela o jejím dítěti - jí říkal ,,Řekni ano." Ale co její srdce? Věděla, že k němu cítí něco silného... ale svatba? Představila si, jak kráčí v bílých šatech k oltáři a vepředu na ní čeká Stanley... A najednou si uvědomila, že to není to, co chce. Láska? Ne, to není to, co k němu cítí... Na druhou stranu, on je otcem jejího dítěte... a to si zaslouží mít jak mámu, tak tátu. Co teď? Ještě chvíli místnost zaplavovalo ticho, které bylo ovšem ohlušující. Pořád dokola promýšlela obě možnosti. Rozum a cit uvnitř ní vedly velký souboj.
,,Ne," řekla náhle tiše.
,,Cože?" zeptal se nevěřícně Stanley. Ani její přátelé nedokázali její odpověď pochopit. Když to dořekla, Bobby - do té doby skálopevně přesvědčený, že řekne ano - se nezmohl na nic kromě nevěřícného pohledu. Necítil žádnou úlevu... Jak by taky mohl? Pořád ještě nevěřil, že slyšel, co slyšel.
,,Ne," řekla znova Tara. Oči se jí leskly, hlas a celé její tělo se třásly.
,,Proč... proč ne?" zakoktal Stanley zvedajíc se ze země.
,,Prostě to nejde," odpověděla stroze Tara. Celou ji zachvátila obrovská panika. Sama nechápala, co to dělá. Proč ho jenom odmítla?
,,Ale já..." Stanley se nezmohl téměř na žádnou reakci.
,,Poslyš, ty jsi skvělej člověk," řekla Tara. ,,Mám tě moc ráda a vím, že si to nezasloužíš... Ale já tě nemiluju. Stanley, seš báječnej chlap a jednou si najdeš někoho, kdo to ocení." Pro Stanleyeho její slova byla jako kdyby ho přejel vlak a deset vagónů k tomu. Nevěřil, že to vážně řekla. Vždyť on ji tolik miluje...
,,Jasně, já to chápu," řekl Stanley. I přesto, že se snažil zachovat svou mužskou důstojnost, bylo na něm vidět, že má co dělat, aby zadržel pláč. To Tara už se o nic takového ani nesnažila. Slzy se jí hrnuly do očí a stékaly jí po tvářích.
,,Ne, nechápeš to," odvětila Tara. Chtěla mu toho ještě tolik říct... ale Stan ji nenechal.
,,Máš pravdu, nechápu to," řekl se zvyšujícím se vztekem. Otočil se a chtěl jít. Tara ho chytila za ruku, aby ho zastavila.
,,Ne, počkej, vysvětlím to," prosila ho... ale on ji od sebe odtrhl. Potom beze slova zklamaně odešel. Tara se za ním smutně dívala. Přes slzy už neviděla před sebe. V srdci měla obrovskou lítost. Nechtěla mu ublížit.
Ostatní právě teď vůbec nevěděli, jak se zachovat. Mají mluvit nebo mlčet? Mají Taru utěšit nebo jí radši nechat být? V tom Tara vyběhla uplakaná z místnosti. Bobby to nevydržel a rozeběhl se za ní.
,,Taro, počkej!" volal Bobby, ale ona neodpovídala. Jen běžela dál prázdnou chodbou až k výtahu. Teprve tam se zastavila a Bobby ji doběhl.
,,Kam chceš jít?" zeptal se.
,,Nevím," řekla Tara zběsile mačkajíce tlačítko u výtahu. ,,Řekni, že mi nebylo dobře a jela jsem domů."
,,Počkej, v tomhle stavu nemůžeš řídit," řekl Bobby.
,,Pojedu taxíkem," odpověděla Tara. Výtah si tentokrát dával načas a pro ni byla každá vteřina navíc peklem.
,,Půjdu s tebou," navrhl Bobby.
,,Ne, chci být sama," odvětila Tara.
,,Nenechám tě samotnou," stál si za svým Bobby.
,,Přestaň! Nestojím o žádnou společnost!" zakřičela na něj Tara. Ve svých uplakaných očích měla bolest, žal a zoufalství. ,,Kde je sakra ten výtah?" povzdechla si. Vzápětí se rozhodla, že už nebude čekat a rozeběhla se rovnou ke schodům. Bobby ji následoval.
,,Ale co to dítě?!" volal za ní.
,,Vychovám ho sama," odpověděla Tara aniž by se zastavila.
,,Doprovodím tě dolů," řekl Bobby.
Mezitím se v kanceláři ještě stále nepodařilo prolomit hrobové ticho. Nikdo nečekal, že se něco takového stane. Nevěděli, co si mají myslet.
,,Teda, dneska tu bude asi veselo," řekl najednou Myles. Ostatní se na něj jen mlčky podívali.
,,Mlč nebo ti zalepím pusu páskou," řekla Lucy... V tom se na chodbě ozval křik. Všichni zpozorněli.
,,Zavolejte záchranku!" volal neznámý hlas. V tom do dveří vtrhl jeden z agentů. ,,Potřebujeme pomoc! Jedna agentka spadla ze schodů!" Jakmile to dořekl, všem se zatajil dech. Někde v myšlenkách cítili, že se jedná o Taru...
...A měli pravdu. Ležela přímo pod schodištěm v bezvědomí. Její spánek se zbarvil do karmínové barvy a tělo bezvládně leželo přímo na studené zemi. Bobby klečel přímo u ní. Její hlavu měl poleženou v klíně a dlaní jí poklepával po tváři.
,,Taro, prober se!" snažil se ji probudit. Ona ale neodpovídala. ,,Taro, řekni něco!" volal zoufale. Kolem bylo shromážděno plno jiných agentů, mezi nimiž se právě prodrali ostatní v čele s Lucy. Běželi rovnou k nim.
,,Záchranka už je na cestě," řekla.
,,Co se stalo?" ptala se Sue. Když viděli Tařino bezvládné tělo, zachvátil je strach.
,,Byla rozčílená," odpověděl třesoucí se Bobby. ,,Běžela a zakopla."
,,Taro, prosím, probuď se," snažil se ji stále zoufale probrat.
,,Bože, ať se jí nic nestane," prosila Sue. V tom se na schodech objevili dva muži s nosítky.
,,Ustupte, prosím!" volal jeden z nich a ostatní poslechli. Muži během několika vteřin položili Tařino tělo na nosítka.
,,Bude v pořádku?" ptal se Bobby zoufale.
,,V tuto chvíli vám nemůžeme nic říct," odpověděl jeden ze záchranářů. To už nosítka zvedli a utíkali k vozidlu.
,,Jedu za ní," řekl Bobby a rozeběhl se za nimi.
,,Pojedeme všichni," reagoval Jack. Potom jako jeden muž celý tým vyrazil ke svým autům, aby mohli být Taře nablízku. Přáli si jen jediné. Hlavně ať je v pořádku!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
